Hradec 70.3: konečně pod 4:20

Proč zase Hradec

Hradec jsem jel už dva předchozí ročníky. Sedí mi trať, atmosféra i samotné město, které patří k mým nejoblíbenějším v Česku. Volba na třetí start tak byla jasná. A pokud se závod pojede i příští rok, budu na startu znovu.

Příprava po nemoci

Začátek sezóny mi vzala těžká nemoc. Na několik týdnů mě úplně vyřadila a starty jsem musel hodně omezit. Formu jsem si otestoval až na závodě v Mostě. Teprve tam jsem zjistil, že jsem zpátky a můžu se plně připravovat.

Na samotný Hradec mi pak zbyly zhruba tři a půl až čtyři týdny. Byl to blok čistě na tenhle jeden závod, nic jiného.

Den před závodem

Poslední den jsem držel čistou a striktní dietu. Jím jen rýži: samotnou, s džemem, nebo s čistým masem bez tuku a omáček. Vlákninu už vůbec. K tomu jsem popíjel elektrolyty se slabým ionťákem, abych doplnil soli i sacharidy a měl plné zásoby glykogenu.

Dva dny před startem jsem bydlel u strýce a tety, kteří v Hradci žijí. Hodně mi to pomohlo. Projel jsem si začátky cyklistické trati a proběhl běžeckou, takže jsem věděl, co mě čeká. Spal jsem dobře, osm a půl až devět hodin. Ráno zase rýže s džemem a šálek kávy, pak mě strýc hodil do depa doplnit bidony.

Nervy samozřejmě byly. Kvůli nemoci jsem měl za sebou málo závodů a bál jsem se pádu nebo defektu na kole. Trochu mě to stálo sil. Zároveň jsem si ale věřil.

Plavání: Labe tam a zpátky

Plave se v Labi tam a zpátky. Po proudu to jede samo, proti proudu to naopak bere síly. Oficiálně mi vyšel průměr 1:21 na 100 metrů, hodinky ukazovaly 1:20. Po proudu se ale plave rychleji a trať mohla být i kratší, takže to číslo neberu úplně vážně. Důležitější bylo, že jsem z vody vylezl čerstvý a plný sil.

Depo

První depo jsem zvládl čistě. Jen z neoprénu se mi chvíli nedařilo dostat, ale nakonec jsem se z něj vymanil. Pak se s kolem obíhá celý atletický ovál, kde depo stojí. Na bosé nohy to není nic příjemného, pořád lepší než mokrá tráva nebo koberec, kde se dá snadno zranit.

Kolo: 39,5 km/h

Na kole jsem chtěl konečně pokořit průměr 40 km/h. Nepovedlo se to jen o kousek: jel jsem průměrně 39,5 km/h při zhruba 252 wattech. Je to můj rychlostní rekord, ale ten chybějící půl kilometr za hodinu mě trochu štve. Celkem foukalo a to se ukázalo až na běhu.

Běh

Rozběhl jsem se na 3:55 na kilometr. Takové tempo jsem neudržel a musel zvolnit zhruba na 4:15 až 4:24. Nohy cítily větrné kolo a přechod z kola na běh byl nejslabší částí dne.

Cíl: 4:19

V cíli jsem zjistil, že mám osobní rekord 4:19. Konečně jsem prolomil hranici 4:20 na půlce IRONMANA a byl jsem nadšený. Bez větru na kole to podle mě mohlo být ještě rychlejší. Celkově jsem skončil 36. a ve své kategorii 18 až 24 let 5.

Co si beru dál

Z Hradce si odvážím skvělý zážitek z výborně zorganizovaného závodu. Na příští sezónu mám dva jasné úkoly:

• zapracovat na přechodu z kola na běh,
• naběhat víc kilometrů.

A jestli se Hradec pojede i v roce 2027, budu na startu počtvrté.